byliny, vzácně liány, keřě či stromy, zpavidla zelené, autotrofní (schopny sami přeměňovat anorgatické látky na organické
a fotosyntézou světelnou energii na chemickou) či hemiparazitické (odebírající pouze některé látky: vodu, minerální látky a pod.), vyjimečně i parazitické; stonek většinou přítomen, přímý, vystoupavý, poléhavý, plazivý, velmi často spolu s listy chlupatý nebo žláznatý, listy jednoduché, celistvé nebo řidčeji členěné, bez palistů, střídavé, vstřícně, přeslenité nebo v přízemní růžici,
(u parazitických redukované listy na šupiny postrádající chlorofyl);
květenství zpravidla hroznovité či klasovité, méně květy jednotlivé v paždí listů nebo část květenství vrcholičnatá, listeny většinou přítomny, někdy nápadně zbarveny, kalich 4-5 četný, květní koruna šklebivá, tlamatá, trubkovitá, baňkovitá, dvoupyská, řepicovitá
plod tobolka,
220 rodů a cca 3000 druhů po celém světě s těžištěm v mírném pásmu severní polokoule
zapnutí posuvné lišty
> > > krtičníkovité stromy > > >

černýš hajní pravý
Melampyrum nemorosum var. nemorosum L.

černýš hajní
černýš hajní
černýš hajní

kvete: květen–září
výška: (10–)15–40(–70) cm

poloha: výslunné, křovinaté stráně, lesostepy, světlé listnaté i smíšené lesy, teplejší polohy

poloparazit

 


<<seznam čeledí<<

černýš luční
Melampyrum pratense L.

černýš luční
černýš luční
černýš luční

kvete: červen–září
výška: (5–)10–40(–50) cm

poloha: světlé listnaté i smíšené lesy, horské
a podhorské louky, okraje cest a lesů, vřesoviště, rašeliniště

poloparazit



<<seznam čeledí<<
černýš rolní
Melampyrum arvense L.
černýš rolní
černýš rolní
černýš rolní

kvete: květen–červenec
výška: (10–)15–40(–60) cm

poloha: výslunné, křovinaté stráně, meze, okraje cest a stepních stanovišť, teplejší polohy

poloparazit, dříve častý plevel v obilovinách,
řazen k ohroženým druhům – C3,

 

<<seznam čeledí<<
divizna brunátná
Verbascum phoeniceum L.
divizna brunátná
divizna brunátná
divizna brunátná

kvete: květen–červen
výška: 35–65 cm

poloha: xerotermní trávníky, kamenité stráně, písčiny, světliny teplomilných borů

řazena k ohroženým druhům – C3,
ze zákona je chráněna jako druh ohrožený – §3

<<seznam čeledí<<
divizna černá
Verbascum nigrum L.
divizna černá
divizna černá
divizna černá

kvete: červen–září
výška:60–100(–140) cm

poloha: říční náplavy, kamenné terasy, okraje lesních cest, rumiště

 

<<seznam čeledí<<
divizna jižní rakouská
Verbascum chaixii VILL. subsp. austriacum (R. et SCH.) HAYEK
divizna jižní
divizna jižní

kvete: červenec–září
výška:60–90(–130) cm

poloha: výslunné, křovinaté a kamenité stráně, meze, okraje cest a komunikací, opuštěné lomy

na rozdíl od divizny černé má květenství bohatě větvené

<<seznam čeledí<<
divizna knotovitá pravá
Verbascum lychnitis L. subsp. lychnitis
divizna knotovitá
divizna knotovitá
divizna knotovitá

kvete: červen–srpen
výška:100–140 cm

poloha: výslunné, křovinaté a kamenité stráně, meze, okraje cest a komunikací, opuštěné lomy, lesní okraje

 

<<seznam čeledí<<
divizna malokvětá
Verbascum thapsus L.
divizna malokvětá
divizna malokvětá
divizna malokvětá

kvete: červenec–září
výška:50–90(–180) cm

poloha: výslunné, křovinaté a kamenité stráně, meze, okraje cest a komunikací, opuštěné lomy, lesní okraje, slunná rumiště, pískovny, říční náplavy, léčivka

 

<<seznam čeledí<<
divizna velkokvětá
Verbascum densiflorum BERTOL.
divizna velkokvětá
divizna velkokvětá
divizna velkokvětá

kvete: květen–červenec
výška: 100–180(–250) cm

poloha: okraje cest a komunikací, opuštěné lomy, slunná rumiště, pískovny

často pěstovaná a zplaňující v okolí pěstování, léčivka

<<seznam čeledí<<
dračík
Penstemon MITCH.
dračík
dračík
dračík

kvete: červen–srpen
výška:20–80 cm

rostliny pěstované na skalkách, arboretech či botanických zahradách

původem ze Severní Ameriky a východní Asie, asi 250 druhů a mnoho vyšlechtěných kultivarů,
více o dračících

 

<<seznam čeledí<<
hledík větší
Antirrhinus majus L.
hledík větší
hledík větší
hledík větší

kvete: květen–září
výška: 20–100 cm

rostliny pěstované, často zplaňující na rumištích
a v okolí pěstování

původem ze západního Středozemí, vyšlechtěno mnoho kultivarů

 

<<seznam čeledí<<
kejklířka skvrnitá
Mimulus guttatus DC.
kejklířka skvrnitá
kejklířka skvrnitá
kejklířka skvrnitá

kvete: červen–srpen
výška: (15–)20–45(–60) cm

břehy, říční a potoční náplavy, vlhké příkopy
a strouhy

zdomácněná rostlina, původem v Severní Americe, jako okrasná rostlina se u nás se začala šířit
v polovině 19. století podél toků, pěstován na vlhkých místech, které zcela pokryje, zamezí růstu ostatních rostlin

<<seznam čeledí<<
kokrhel větší
Rhinanthus major L.
kokrhel větší
kokrhel větší
kokrhel větší

kvete: květen–září
výška: (5–)10–80(–120) cm

poloha: louky, pastviny, křoviny, světlé lesy, suché trávníky, kraje cest, většinou výživné, hlinité půdy

poloparazit, občas plevel na polích

<<seznam čeledí<<
konitrud lékařský
Gratiola officinalis L.
konitrud lékařský
konitrud lékařský
konitrud lékařský

kvete: červen–červenec (–srpen)
výška: (20–)25–40(–55) cm

poloha: mokřady, bažinaté kraje toků, mokré příkopy, zaplavované a zamokřené louky, lužní lesy

řazen k silně ohroženým druhům – C2
ze zákona je chráněn jako druh silně ohrožený – §2

<<seznam čeledí<<
krtičník hlíznatý
Scrophularia nodosa L.
krtičník hlíznatý
krtičník hlíznatý
krtičník hlíznatý

kvete: červenec–září
výška: 40–100(–130) cm

poloha: vlhké listnaté a smíšené lesy, jejich okraje, křoviny, lesní cesty, paseky, břehy vod

hlízy

plod

 

<<seznam čeledí<<
krtičník jarní
Scrophularia vernalis L.
krtičník jarní
krtičník jarní
krtičník jarní

kvete: duben–červen
výška: (15–)20–60(–80) cm

poloha: vlhké listnaté a smíšené lesy, jejich okraje, křoviny, kamenné podezdívky lesních cest

v minulosti pěstován, původní na Moravě


 

<<seznam čeledí<<
krtičník křídlatý
Scrophularia umbrosa DUMORT.
krtičník křídlatý
krtičník křídlatý
krtičník křídlatý

kvete: květen–červen (–červenec)
výška: (40–)60–100(–130) cm

poloha: vlhké a mokré louky a podle vodní toků, luční příkopy a strouhy, prameniště

 

 

<<seznam čeledí<<
krtičník žláznatý, krtičník Scopoliho
Scrophularia scopolii HOPPE
krtičník žláznatý
krtičník žláznatý
krtičník žláznatý

kvete: květen–červenec
výška: 40–70(–10) cm

poloha: vlhké lesy, křoviny, lesní cesty v blízkosti vodní toků, polostinné stanoviště

řazena k ohroženým druhům – C3

<<seznam čeledí<<
lepnice alpská
Bartsia alpina L.
lepnice alpská
lepnice alpská
lepnice alpská

kvete: červen–červenec(–srpen)
výška:5–15(–20) cm

poloha: prameniště, nízké horské trávníky většinou nad hranicí lesa

řazena k silně ohroženým druhům – C2, pojmenována po lékaři Johannu Bartschovi

 

<<seznam čeledí<<
lnice květel
Linaria vulgaris MILL.
lnice květel
lnice květel
lnice květel

kvete: duben–květen
výška: 20–50(–90) cm

poloha: okraje cest, meze, náspy komunikací, kamenolony, deponie sutí, štěrku aj., skaliska, teplomilná

<<seznam čeledí<<
lnice kručinkolistá
Linaria genistifolia (L.) MILL.
lnice kručinkolistá
lnice kručinkolistá
lnice kručinkolistá

kvete: červenec–září
výška: 30–100 cm

poloha: slunné kamenité až skalnaté stráně, teplejší polohy,

<<seznam čeledí<<
náprstník červený
Digitalis purpurea L.
náprstník červený
náprstník červený
náprstník červený

kvete: červen–srpen
výška: 60–150(–200) cm

poloha: mýtiny, světlé lesy, meze, trávníky, křoviny

často pěstován, nepůvodní rostlina, (nejstarší údaje pocházejí z Krkonoš z roku 1790), léčivka, silně jedovatý, čas od času na konci lodyhy vytvoří pelorický květ

pohled do nitra květu

<<seznam čeledí<<
náprstník velkokvětý
Digitalis grandiflora MILL.
náprstník velkokvětý
náprstník velkokvětý
náprstník velkokvětý

kvete: červen–srpen
výška: 15–65 cm

poloha: výslunné kamenité či křovinaté stráně
a trávníky, meze, paseky, světlé lesy

silně jedovatý

 

<<seznam čeledí<<
náprstník vlnatý
Digitalis lanata EHRH.
náprstník vlnatý
náprstník vlnatý
náprstník vlnatý

kvete: červen–červenec
výška: 40–80(–100) cm

pěstován jako léčivka, která zcela nahradila náprstník červený

původní na Balkáně, silně jedovatý

<<seznam čeledí<<
podbílek šupinatý
Lathraea squamaria L.
podbílek šupinatý
podbílek šupinatý
podbílek šupinatý

kvete: duben–květen
výška: 10–25 cm

poloha: vlhké listnaté či smíšené lesy, hlavně roklinové či lužní, podél říček a potoků

parazitická rostlina, která čerpá živiny z kořenů hostitelských rostlin, někdy je podbílku popřipisován saprofytický (využívající organické látky z mrtvých organismů) a karnivorní (masožravý) způsob výživy v dutinách šupinovitých listů

<<seznam čeledí<<
rozrazil břečťanolistý
Veronica hederifolia L.
sect. Pocilla DUMORT.
subsect.
Megasperma (RÖMPP) STROH
rozrazil břečťanolistý
rozrazil břečťanolistý
rozrazil břečťanolistý

kvete: březen–duben
výška: 5–40(–50) cm

poloha: pole, zahrady, meze, rumiště

 

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil dlouholistý – čestec dlouholistý
Pseudolysimachion maritimum (L.) Á. LÖVE et D. LÖVE
sect. Longifolia (YAMAZAKI) TRÁVNÍČEK
rozrazil dlouholistý
rozrazil dlouholistý

kvete: červen–srpen
výška: 60–150(–200) cm

poloha: vlhké, zjara zaplavované louky, luční příkopy, břehy toků, rákosiny, lužní křoviny

<<seznam čeledí<<
rozrazil douškolistý
Veronica serpyllifolia L.
sect. Veronicastrum KOCH
rozrazil douškolistý
rozrazil douškolistý
rozrazil douškolistý

kvete: květen–červen (–srpen)
výška: 5–30 cm

poloha: pastviny a jinak sešlapávané trávníky, meze, louky, podél cest, a polí, úhory a světlé lesy

 

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil hořcový
Veronica gentianoides VAHL.
rozrazil hořcový
rozrazil hořcový

kvete: květen–červen
výška: 15–50 cm

pěstovaná skalnička

původní na Ukrajině, Kavkaze, severním a středním Turecku

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil horský
Veronica montana L.
sect. Veronica
rozrazil horský
rozrazil horský
rozrazil horský

kvete: květen–červen
výška: (5–)15–20 cm

poloha: bučiny, jiné lesy s bukem, vlhká místa kolem potoků a příkopů

řazen k druhům vyžadujícím další pozornost – C4a

 

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil klasnatý – čestec klasnatý
Pseudolysimachion spicatum (L.) OPIZ.
sect. Pseudolysimachion (KOCH) OPIZ
rozrazil klasnatý
rozrazil klasnatý
rozrazil klasnatý

kvete: červen–srpen (–říjen)
výška:10–50–(70) cm

poloha: výslunné kamenité či křovinaté stráně
a trávníky, písčiny, lemy teplomilných doubrav
a borů

má i světlé formy, řazen k druhům vyžadujícím další pozornost – C4

 

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil lékařský
Veronica officinalis L.
sect. Veronica
rozrazil lékařský
rozrazil lékařský
rozrazil lékařský

kvete: červen–srpen (–září)
dlouhý: 10–50 cm

poloha: louky, světlé, smíšené i jehličnaté lesy, trávníky, vřesoviště, okraje cest, nevápenité

léčivka

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil perský
Veronica persica POIRET
sect. Pocilla DUMORT.
subsect. A
GRESTES (BERTHAM) STROH
rozrazil perský
rozrazil perský
rozrazil perský

kvete: březen–říjen
výška: 11–50 cm

poloha: pole, okraje cest, louky, zahrady, skládky, meze, vinohrady i na loukách

plevel v obilí a okopaninách, původní ve Střední Asii, v Evropě rozšířen v 19. století, stonek, plod

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil potoční
Veronica beccabunga L.
sect. Beccabunga (HILL) DUMORT.
rozrazil potoční
rozrazil potoční
rozrazil potoční

kvete: květen–srpen
výška: 20–40(–50) cm

poloha: mokřady, prameniště, okraje toků, rákosiny, mokré příkopy

kvetoucí nať byla používána v lidovém léčitelství
v čerstvém stavu, pro velký obsah vitamínu C je na jaře možno použít k přípravě salátů

<<seznam čeledí<<
rozrazil rezekvítek
Veronica chamaedris L.
sect. Veronica
rozrazil rezekvítek
rozrazil rezekvítek
rozrazil rezekvítek

kvete: květen–srpen
výška: (10–)15–30(–40) cm

poloha: louky, pastviny, křoviny, světlé, listnaté
i smíšené lesy, suché trávníky, okraje cest

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil rozprostřený
Veronica prostrata L.
sect. Veronica
rozrazil rozprostřený
rozrazil rozprostřený
rozrazil rozprostřený

kvete: duben–červen
výška: 5–15 cm

poloha: xerotermní stráně, stepy a lesostepy, výslunné kamenité či křovinaté stráně, trávníky, písčiny, meze

řazena k ohroženým druhům – C3

 

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil štítkovitý
Veronica scutellata L.
sect. Veronica
rozrazil štítkovitý
rozrazil štítkovitý
rozrazil štítkovitý

kvete: červen–září
výška: 15–50 cm

poloha: slatinné a rašelinné louky, břehy, dna letněných rybníků, kanály, rákosiny, ostřicové porosty

 

 

<<seznam čeledí<<
rozrazil vídeňský
Veronica vindobonensis (M. FISCHER) M. FISCHER
sect. Veronica
rozrazil vídeňský
rozrazil vídeňský
rozrazil vídeňský

kvete: květen–srpen
výška: (10–)15–25(–30) cm

poloha: výslunné stráně a trávníky, meze, paseky, okraje světlých lesů, sušší louky a pastviny

 

 

<<seznam čeledí<<
světlík lékařský – světlík luční, světlík ambrožka
Euphrasia rostkoviana HAYNE
světlík lékařský
světlík lékařský
světlík lékařský

kvete: červenec–září
výška: (3–)10–30(–50) cm

poloha: travinné porosty, louky, pastviny, rašeliniště, meze

 

<<seznam čeledí<<
všivec lesní - ladní
Pedicularis sylvatica L.
všivec ladní
všivec ladní
všivec ladní

kvete: květen–červen
výška: 2 –20 cm

poloha: vlhké rašelinné louky, krátkostébelné smilkové pastviny a vřesoviště

řazen k silně ohroženým druhům – C2
ze zákona je chráněn jako druh silně ohrožený – §2

<<seznam čeledí<<
všivec statný
Pedicularis exaltata BUNGE
všivec statný
všivec statný
všivec statný

kvete: červen–srpen
výška: (–50)80–150(–180) cm

poloha: vlhčí louky s vyšší hladinou spodní vody, roste na jediném místě v Bílých Karpatech

plody, řazen ke kriticky ohroženým druhům – C1,
ze zákona je chráněn jako druh kriticky ohrožený – §1

odkvétající vrchol rostliny

 

<<seznam čeledí<<
všivec
Pedicularis rostratocapicata CRANTZ
všivec
všivec
všivec

kvete: červen–srpen
výška: 10–40 cm

poloha: kamenité, horské stráně, louky, pastviny
a trávníky

původní v Alpách a Karpatech

 

 

<<seznam čeledí<<
zdravínek jarní pozdní
Odontites vernus serotinus (BELLARDI) DUMORT.
zdravínek jarní
zdravínek jarní
zdravínek jarní

kvete: červenec–říjen
výška: 10–40(–50) cm

poloha: stráně, louky, pastviny a trávníky, břehy vod, okraje cest

 

 

<<seznam čeledí<<
zvěšinec zední
Cymbalaria muralis G.,M. et SCH.
zvěšinec zední
zvěšinec zední
zvěšinec zední

kvete: květen–září
výška: 10–40 cm

poloha: skály, staré zdivo, v okolí klášterů, hradů,
i zříceninách, náplavy, strouhy, kamenné navigace podél toků, většinou vlhká místa

pěstován jako skalnička, původní ve Středozemí, rozšířen v okolí míst pěstování

 

<<seznam čeledí<<
zdroje: Květena České republiky - Academia